Jméno mé a tato básnička je nerýmovačka. Proč také, tady toho ani není zapotřebí, je to spíš jen takové malé zamyšlení.

-

Život je jen pocit,

smrt ztrátou pocitu.

Člověk ale tuto ztrátu nepocítí,

čeho se tedy obává?

-

Život je ale krásný, byť i často bolestný pocit,

proto se o něj tolik staráme.

Stojí zato se o něj starat až do posledního dechu.

Poslední dech však bývá i úlevou od života,

kterou také nepocítíme.

-

Žijeme, abychom naplnili svoje naděje

a ty nám vezme jen smrt.

Ale ani ta ne,

neboť v pocitu života je naše naděje.

-

-