-

Buňka

-

Malá, maličká,

pro svá psaníčka.

Nechce být větší,

co malou předčí.

-

Hraje si slovem,

hovoří s bohem.

Vždy i posílen,

a nevydán v plen.

-

Kuňka

-

Ta jen tak kuňká,

její je tůňka.

V živé své vodě,

žije ve shodě.

-

Vylézá na zem,

na zimu rázem.

A tak, tam i tam,

přejme všem kuňkám.

-

Buňka kuňka

-

Slovy i žbluňká,

vzniká, uniká.

Hladá si místo,

kde více jisto.

-