-

Z tíže v lehkost k tíži

-

Napsat zlehka, co duši tíží,

a odlehčit jí bez obtíží.

Těžkost touhou, by radost byla,

také, jak si ji i vysnila.

-

Osvěživým ovíván vánkem,

v pocitu ne snad ledajakém.

Pozvedán v proudech, jeho vlnách,

kde jen ve vůni se mění pach.

-

Proměněn v lehkost jako vzduch,

z něhož tíži té, rozvinul kruh.

Avšak nezbaven těch obtíží,

vždyť psát tak, do oblak se vzhlíží.

-

A pak vše opět se vrací zpět,

tak či onak i pravdou vyznět.

Vánek slábne, a nebo sílí,

věčným právem pro danou chvíli.

-

Tajemný

-

Kódovaně nečitelný,

ve skrytých znacích, náznacích.

V šifrách, heslech, necitelný,

computer bází hracích.

-

Elektronické povahy,

i takový vydává hlas.

Jen robotické odvahy,

a dál již samá nesnáz.

-

Ale přece něco i tu,

náhlé probuzení citů.

Kde tik, píp mění se ve zpěv,

a otáčí svou korouhev.

-

Ve vyznání citů něhy,

laskání, projev bezbřehý.

Kdy computer se porouchá,

a umlká hrou do ucha.

-

Pavučinka

-

Z nejjemnějších utkaná vláken,

v tak důmyslné síti spojů.

Hedvábím, plným malých oken,

s krajkami i lidových krojů.

-

Pak z rána se do ní zavěsí,

a vyšperkují její vzory.

Ty třpytivé kapičky rosy,

kde tvůrčí plán pavoučí sporý.

-

Vprostřed sítě stavitel sedí,

na zádech kříž, svůj symbol díla.

Odpočívá, po muškách hledí,

avšak ta pavučinka milá.

-

-