-

Originál, vydaný roku 1836

(takový byl český jazyk v té době)

-

Byl pozdnj wečer - prwnj mág -

Wečernj mág - byl lásky čas.

Hrdliččin zwal ku lásce hlas,

Kde borowý zawáněl hág.

O lásce šeptal tichý mech;

Kwětaucj strom lhal lásky žel,

Swau lásku slawjk růži pěl,

Růžinu gevil wonný wzdech.

Gezero hladké w křowjch stinných

Zwučelo temně tagný bol,

Břeh ge obgjmal kol a kol;

A slunce gasná swětů giných

Blaudila blankytnými pásky,

Planaucj tam co slzy lásky.

-

 Přepis do češtiny 20.století

-

Byl pozdní večet - první máj,

večerní máj - byl lásky čas.

Hrdliččin zval ku lásce hlas,

kde borový zaváněl háj.

O lásce šeptal tichý mech;

kvetoucí strom lhal lásky žel,

svou lásku slavík řůži pěl,

růžinu jevil vonný vzdech.

Jezero hladké v křovích stinných,

zvučelo temně tajný bol,

břeh je objímal kol a kol;

a slunce jasná světů jiných

bloudila blankytnými pásky,

planoucí tam co slzy lásky.

-

Vlastní úprava

-

Byl pozdní večer, první máj,

večerní máj, byl lásky čas.

Hrdliččin zval ku lásce hlas,

kde borový zaváněl háj.

-

O ní i tichý šeptal mech,

 kvetoucí strom jí také zněl,

vyznání slavík růži pěl,

a jevil její vonný vzdech.

-

Jezero hladké v křovích stinných,

zvučelo temně tajný bol,

břeh je objímal kol a kol;

 a slunce jasné světů jiných,

bloudící v blankytu pásků,

planulo tam, co pláč pro lásku.

-