-

Temná zákoutí, jejich pasti,

kde varovných hlasů neslyšet.

Souhrou přehlížených daností,

my sami k nim vstřícní vzhlížet.

-

Klam polospánku krizí spěje,

k újmě, pádům a v procitnutí.

I v kapky krve, slz krůpěje,

jež pak z místa k pohybu nutí.

-

Zde jsou ty ostrovy bdělosti,

prozření, také v proměnění.

Probuzení i ke smělosti,

kde v nové významy se mění.

-

A zas, jak šaty se obnosí,

zevšední, hledají si cestu.

Tu opět se oko zarosí,

po nečekaném, náhlém trestu.

-

-