-

On a ona

-

Ptám se a ty mi odpovíš;

jen ať to poví, kdo zná se.

Hlasem svým, jaká ty jsi skrýš,

ozvěn málo ve tvé kráse.

-

Jak já ti odpovědět mám,

zkoumej, poznej, víc se dovíš.

Tak já sama sebe neznám,

dbej, bych nebyla na obtíž.

-

Záleží tu vždy na obou,

na souznění duší v páru.

Stěží si budou ozdobou,

okouzleni vnějškem daru.

-

Společný život ukáže,

jenž i poodkryje skrýše.

Věčný rádce, jeho stráže,

přičemž míří směrem výše.

-

Bez nápadu v nápad

-

I bez nápadu se rodí nápad,

souhrou zraku, sluchu, čichu, hmatu.

Nerez slovo či jen jeho odpad,

dohrou útočných, obranných chvatů.

-

Vzedmutím, vzplanutím i splynutím,

v tichu prázdnoty duševní noty.

Pnutím mysli se i do něj nutí,

z hříchu v očistu tak míří hroty.

-

Zde kultivovanosti předností,

a plynné slovo ve znělém verši.

Kde nultý karát nápadem přelstí,

v líné ctnosti, jejíž slabost řeší.

-

(experimentální verše, psané v počátečním /čelním/ a koncovém rýmu, ve schématu ABAB)

-