-

Těch vonných a líbezných,

v krajině nedotčené.

Kam jen vstoupit snad i hřích,

žádné stopy chtěné.

-

Okřídlen v ní jako pták,

vznáším se svým dějem snu.

V jasu, vůni jen si tak,

žel probuzením zhasnu.

-

Vždyť takto to i bývá,

krása v ošklivost spěje.

Čistota, něha snivá,

o svou pravost se chvěje.

-