-

Jak pole orané a smýkané,

úhor, plevel i setá plodina.

Také slza vzlyku z oka kane,

bohatě tak prostřená hostina.

-

Ten zázraků stůl se svou nabídkou,

z něhož duše bere, co jí patří.

Prožitky hloubky se směsí plýtkou,

ceny všech darů i trestů spatří.

-

V souhře, ve vzájemné symbióze,

jedno, jako podpůrce druhého.

Nestálé vjemy ve své poloze,

stavu výměnného pouhého.

-

Neklidná duše touhy horoucí,

plovoucí, kotvená v zemi pevné.

Povstává, uléhá, dnem i nocí,

pro sepětí štěstí a úlevné.

-