Slunce / Ve víru / To vše

26. 02 2022 | 16.42

-

Slunce

-

Chvíli do očí,

opět do mraků,

zář i prosvítá,

do mého zraku.

Den mne tak vítá,

pohleď, poroučí.

-

Polooblačno,

slunce-mračno.

Hledá si nebe,

zlaté, pro sebe.

-

Oblaka plují,

jen jedním směrem,

plná i děravá,

různým poměrem.

Těžká, však hravá,

své pikle kují.

-

A zas oblačno,

slunce nalačno.

Nemůže sytit,

paprsek bytí.

-

Ve víru

-

Točím se zleva doprava,

a zprava směrem doleva.

Otočím oči nahoru,

a shůry pak sklopím dolů.

-

I dopředu či dozadu,

tak pohlížím všemi směry.

A vidím svět mnohých sporů,

tresty, odměny za zradu.

-

Já otevřu svou závoru,

i pro křehké vlastní vzpěry.

Hlava se snad nezatočí,

navrátí se cesta zdravá.

-

To vše

-

Báseň slov, verše hrou,

jen tak jednoduše,

i složitě z duše,

společnou souhrou.

-

Dále již beze slov,

ač tak napsat nutno,

pro své absolutno,

 vjemů bez obnov.

-