-

Kam kráčíš, vyslanče,

a kým ty jsi vyslán?

Za svým štěstím spáče,

bdělostí vysáván.

-

Hlasem z hloubi nitra,

ze sídla poradce.

Jenž jen v nouzi vítá,

a poradí krátce.

-

Člověk dnem zahalen,

přemírou významů.

Kde tu se svým málem,

ztrácí víru samu.

-

Co vše již doléhá,

na duši znavenou.

K spánku jež uléhá,

se snovou záměnou.

-

-