-

Zásah

-

Padá šindel ze střechy,

také trámy zhroucené.

Vzpomínky, pocit křehký,

na to, co víc než cenné.

-

I zeď tu již v sutinách,

hnízdo tepla života.

V očích slzy, hnutí, strach,

jen bolestí zní nota.

-

Útoky koho, čeho,

cizích sporů neznámých.

Zmarem sídla prostého,

dovedných rukou samých.

-

Stojí mtka s dítětem,

a hledí na ty trosky.

Zpráva ta, letí světem,

byť to nebyl sloh dórský.

-

O kráse jiné

-

Té tvé, či jeho,

naší, vaší, všech?

Zde spíše jen vzdech,

nad zmarem všeho.

-

Neboť v tom, co je,

a potom není,

pro jiná znění,

dar i pokoje.

-

V radosti, bolu,

spatřit lze krásu,

i bez souhlasu,

úlevou sporu.

-