-

Modlící

-

Kéž bys kvetla touhou vroucí,

jako ta louka kvetoucí.

Četnými kvítky se skvoucí,

snad všech barev, nocí spící.

-

Kéž bys hřála, něco dala,

by tak duše pookřála.

Vydala i něco z mála,

a jen si jakoby hrála.

-

Kéž bys byla ku pomoci,

ty básničko snem znavená.

Nesměla ke svému konci,

veškerých sil zbavená.

-

Za obzorem

-

Tam, kdesi v dáli za tím vším,

kam již dohlédnout se nedá.

V rozměru svém stále menším,

až pak za obzor si sedá.

-

Klam a vjem, dojem, s ním i stesk,

vzdalující se vzpomínky.

Jak tak blednou, ztrácejí lesk,

o mnohých jen matné zmínky.

-

Pohled z vršku současného,

do té hloubi, do daleka.

Z nového všeho, jasného,

co i těší, hřeší, leká.

-