-

Pohlazení

-

Jaké to v té chvíli jmění,

oslovení, dotek něhy.

Slyšet jeho vlídné znění,

jak se mění v příběhy.

-

Ke ztišení i bolesti,

úzkostí, z mála jistoty.

Také sen, okamžik štěstí,

to pohlazení čistoty.

-

Získané či darované,

zahřeje i jedním slovem.

Jako jen vánek provane,

více tak o zdání novém.

-

Jinými slovy

-

K čemu mi sláva,

žil jsem vždy z mála,

z drobných těch věcí,

to jsou mí svědci.

-

S citem lovce

-

Cestou si šlapu blátem,

loužemi i asfaltem.

Kam tak vkročím,

vždy se točím,

bych popřál více očím.

-

Zkoumám, pátrám, hodnotím,

co je čím, a nebo tím.

Hledím vzhůru,

také k zemi,

bystřím vjemy,

pro svou mozkovou kůru.

-

Srovnávám se s prostředím,

a zájmy pak ho zředím.

Co tu pro mne,

ještě scedím,

jako náměty skromné.

-