-

Želé a vyžle

-

Rosolová obezita

chvějících se nadměrností,

co ta jen tak plané hostí,

pro něž ke své době žitá.

-

Vyhublé i vyžle sčítá,

z rodné půdy stéblo plodné,

v něm však zrní přesto drobné,

doba pozdně neurčitá.

-

Co naplat

-

To napsat

a nápad

pak ustát.

-

Dát mu spád

jen si hrát

ne snu spát.

-

Probudit

hrou tou bdít

touhou snít.

-

Paráda

ta zrada

nadvláda.

-

Těch pár slov

jako krov

beze strof.

-

Na co myslíš

-

Na to mnohé, co v mysl vstoupí,

a překotně se jen překrývá.

Sotva vzhlédne, oči i sklopí,

paměť pak ztopí, jiné vrývá.

-

To prchavé a pomíjivé,

kde z myšlenek víc nezůstává.

Ty snadné směny, nepojivé,

jejichž těkavý vjem ustává.

-

Ale snad přece něco v síti,

co přetrvává a vzhlíží dál.

Myšlenka, jež se vírou sytí,

planý vzdech, nechť si tíži vzal.

-

Proluka

-

Pauza v řadě domů

či vylomený zub.

Průsek v lese stromů,

paměť a její rub.

-

Ztráta v dlažbě kostek,

také díry v sýru.

Z klidu i náhlý vztek

nebo válka v míru.

-

Proluka též louka,

plná barev květů.

Kde se kolem stlouká,

hněv a vlna střetů.

-

I pouhá myšlenka

cituplných zdání.

Co tak smysly leká,

v klamech vyznání.

-