-

Utopická

-

Poeticky vzato,

lyrická i epická

"svou misí svatou".

-

Vyznáním a touhou,

kritickým protestem.

Citovou hrou, smlouvou,

ve znění jen prostém.

-

Poezie prosbou,

bojem, také střetem.

Nejen ozdobou,

utopickým světem.

-

Jakou máš oblíbenou květinu?

-

Ptá se své lásky.

Já, třeba kopretinu.

A proč ne růži?

Pobodala mi kůži!

Vidíš mou krev,

bolest a hněv,

nač tvé otázky?

-

Ach, to je mi líto,

však růže - královna květin!

A co louka, plná kopretin,

zapamatuj si to!

-

Z čista jasna

-

Zjevila se duha krásná,

ve velikém oblouku.

V kapkách deště, slunce svitu,

z města k lesu přes louku.

-

S oběma konci ve skrytu,

se zářivými barvami.

Rozložením ve svém spektru,

sen okouzlení dává mi.

-

Kolik má ten most jen metrů,

jak se zjeví, tak i zmizí.

Přírody jev, zázrak ryzí,

na nebi ta stuha jasná.

-