-

Máj

-

Byl pozdní večer - první máj -

večerní máj - byl lásky čas.

Hrdliččin zval ku lásce hlas,

kde borový zaváněl háj.

O lásce šeptal tichý mech;

kvetoucí strom lhal lásky žel,

svou lásku slavík růži pěl,

růžinu jevil vonný vzdech.

Jezero hladké v křovích stinných

zvučelo temně tajný bol,

břeh je objímal kol a kol;

a slunce jasná světů jiných

bloudila blankytnými pásky,

planoucí tam co slzy lásky.

-

Máj

(vlastní inspirace)

-

Slunce ke spánku se klonilo,

v oblacích kouzel a červánků.

Byl první máj, večer snů, plánků,

kdy již i o lásce vše snilo.

-

Hrdlička, slavík zpěvem touhy,

ve vonném háji, v květech stromů.

Voláním svým po sletech domů,

máj tak vítal jménem mnohý.

-

I v bolu pláč tu slyšen tichý,

kde jezera šum, v křovích stinných.

Z jakých vidin, poví, že z vinných,

pro sen lásky, ztišen hříchy.

-