-

Co z toho

-

Ten milý pohled

a jeho ohled,

v němž vždy taje led.

-

I milý úsměv,

tam ten ze snu zjev,

jímž se ztlumí hněv.

-

A vlídné slovo,

nocí dnem touho,

jen sen, hotovo.

-

Při ranní kávě

-

Tak, abys věděl...

Ale já to vím.

Nic nevíš!

Chceš mi snad vyznat lásku?

To ne, ale...

Tak vidíš, že to vím.

Nech mě domluvit!

To je pořád dokola.

Protože jsi nic...

Ale pochopil.

Naše láska...

Je otázka.

No právě!

-

Na čí stojí straně

-

Svým způsobem na všech,

byť i okamžikem myšlenky,

na níž led jen tenký,

jako pouhý nádech.

-

S převahou tím směrem,

kde v síle měrné, mnoho stěnné,

trpí touhou ctěné,

jemuž´hledím´věren.

-

Na čí stojí straně,

na té své pevné a všesměrné,

opěrné, ne směnné,

na spojích i v hraně.

-