-

Básnivá duše

-

Co ta sama zná, ví, zmůže,

za chaosu sen vnadných slov.

Vázaná jen na výztuže,

na svou osu a nad ní krov.

-

Hledá se i vzletná slova,

vkládá znak do souhry větné.

Předá své, ta zpětná smlouva,

padá tak, jak dohry přetne.

-

Venušino dílko

-

To světýlko v kopci u lesa,

co tam i malý hotel stojí.

V noci nad obcí si tu plesá,

z dáli, podél polí se strojí.

-

Svitem bodu, s paprskem kolem,

jako ta nebeská Venuše.

Mýtem zrodu, vždy brzké vzdorem,

jak to i městská směna zmůže.

-

V tom místě se jen jedno třpytí,

s poselstvím přísným do daleka.

Tmou čisté, bledou září bytí,

kouzlem svým jistým nepoleká.

-