-

V říši změn

-

Píši pro sebe i do nebe

a oddáš-li se, také tobě,

který znakem krášlí v sobě

to, co povznáší.

-

Píši příběh i o zdech v lidech,

o tíži zemské, jež vše sníží,

směry v prohry, v pouhý povzdech,

nejen steskem,

-

kde též zve hezké.

-

V říši, v níž se hlučné ztiší

básní, ve společné radosti

stručně, v horečné žádosti,

jíž se zasní ten,

jenž vjem vlastní.

-

Básně číst

-

Nevím, nejsem si ničím jist

číst list,

svým lesem s jehličím.

-

Cizí líčí vlastní pasti,

vizí vzpříčí básní části.

-

Duší zruší, co tvé slouží,

odtuší to ploutve v louži.

-

Slevím v přízni, zpřísním tísní,

tím, čím básně vyzní jasně.

-