-

Tam, kde oheň zapaluje svíčky,

kde z temnot světlo povstává.

Tam, kde končí i všechny hříčky

a ve své radosti se rozdává.

-

Tam já našel spočinutí těla

a procitnutí v duši.

-

I přicházeli lidé zde,

neboť světlo lákalo je.

Z jedněch úst i povzdech,

co, že to dává pokoje.

-

Tolika proher a zklamání,

také hrozeb varovných.

Přece je tu něco k mání,

myšlenek čistých, rovných.

-

Z nejistoty stálých obav,

povstal tu klid a mír.

Shromáždil se četný dav,

prohlédnout si nových mír.

-

Tam, kde oheň zapaluje svíčky,

světlo z temnot povstává.

A děti tu s červenými líčky,

kde kdo v smíru postává.

-

Spočinutí těla, procitnutí v duši,

návrat ku pokoji.

I nejedno to srdce buší,

koho v radost uspokojí?

-

-