-

Skloňování

(1. - 7. pád)

-

Kdo, co je pouto?

Touha bez koho,

čeho, jen prohra

toho svého, lest

pouhá snového.

-

Ke komu domů,

k čemu sen, k tomu

jen svému stromu?

-

Koho, co dojme,

touho vzbuď to mé

a suď i pojmem.

-

O kom, o čem, s kým,

s čím vším hrou o tom?

Se svou dobou tou.

-

Zrak

-

Jak však své oči stočí,

tak i zlato se mění tlaky

a ztrátou nato skončí

v zapomnění.

-

Takto vidí obrazce,

z proměn vzato k otázce.

Za to sklidí v nadsázce,

odměn snad či poradce.

-