-

Poezie

-

Kniha přání a stížností.

Co ta jistě dále hostí?

Radostí či zlostí žije,

tíha ale prosí stále,

city nosí a pocity,

do dálek, výšek

hledí, zří šedí,

co příště je i

s výpovědí.

Tiše spíše

se postí

a řadí

čí je.

-

Tíseň

-

Coti tak zdá se?

Protiklad v čase,

s kazem na kráse,

vzkazem žádá své,

hrotí znak draze.

Ptá se ve snaze

i po odvaze,

zadá fáze

zrádce.

-

Mysli si čím jsi,

vyčisti rysy

i obrysy

v krizi,

obrácen

písní v tísni.

-

Rozchod

-

Řeč čilá to v plen vratká,

řešila jen pozlátka.

Obrátka, co ze zlata,

přesila změn vratká.

-

Partneři se tak svěří,

své však střeží v zátěži.

Páteří práh naměří,

jak vztah běží v zádveří.

-

Akrobatická

-

Takto hra lidská,

řečnicko-taktická

faktografická,

nadto epická

pantomimická.

-

Zato ta etická,

řeší svou zblízka

lež, jež se blýská.

Vzato tak křehčí

anatomická.

-

Touhou tvoříme

-

Tou k potřebě hovoříme,

co pokoříme pro sebe.

-

Stále však se rozhlížíme,

málem tlak zřen rozlišíme,

mnoho z toho v prosbě své.

-