Dneska jen v rychlosti a trochu z povinnosti. Uplynulý týden byl psychicky hodně náročný a bohužel stres i přesto, že se ho snažím vypudit zuby nehty, se ne a ne ode mě odstěhovat. A když má člověk jeden den lepší náladu, dokáže mu ji zkazit takové roztomilé stvoření, jako je náš hafan...

Začínám z něho vážně šílet. On je vychovaný, poslušný, o tom by se jiným psům mohlo jen zdát, ale ten smeták takhle poslouchá jenom páníčka. Panička je pro něj dobrá hračka a dobrej soupeř v přetahování. Dnešní procházka v údolí rozbahněného Botiče byla pro mě očista. Myslela jsem, že psa nasekám do karbanátků. Chápu, že je v něm něco loveckého, ale když se má člověk vyhnout na úzké rozbahněné cestě dvěma fretkám, je to vážně zážitek. A když na ně začně naše zlatíčko štěkat už tak stopadesát metrů dopředu a přetahuje se se mnou, že prostě na krátko nepůjde, to už jdu pomalu do vrtule a rozhodnu se psa potrestat a sobě si to ulehčit. Otočili jsme se a šli zpátky, tím pádem, já nemusela řešit fretky a pes byl bez vyhazování míčkem. Jenže on si to stejně vůbec nespojí, pro něj to byla, jen další příležitost, jak tahat někde jinde. Bohužel mi na něj nefunguje ani vytahání za kůži za krkem, páč pejsánek ví, že tich 25kilo, co má, jen tak neuzvednu a ještě se mi schválně vzepře, což mě točí ještě víc a hystericky na něj řvu. No kdyby mě někdo slyšel, tak mě odvezou do Bohnic..A to si chce člověk jen užít klidnou procházku po ranní službě u 22 dvounohých zlatíček :D

Tak jsem se hezky vypsala ze vzteku a můžu zas normálně nějakou chvíli existovat, i když psa se budu snažit ještě chvíli ignorovat, aby třeba pochopil, že jsem fakt naštvaná - ale je to asi další marnej boj :D

Jinak vzhledem ke starostem, které teď máme kolem jurty a blížících se Vánoc, tak neslibuju články každý týden. Zjistila jsem, že mi moc nevyhovuje smolit ze sebe něco za každou cenu jen proto, aby ve středu bylo něco nového na blogu. Nemám pak z článku takovou radost a často kvůli tomu zanedbávám něco jiného. Nicméně Vás tu ráda vždycky uvidím a dál se budu snažit číst Vaše články, i když komentáře, už taky u Vás moc nestíhám zanechávat, ale věřte, že Vás navštěvuju a čtu pravidelně