Musím říct, že letošní duben mi teda utekl ani nevím jak. I přes nepřijemnou situaci s brzy asi bývalou zaměstnavatelkou ze začátku měsíce, která mi velmi nevybíravým způsobem dala najevo, že o mě po rodičovské dovolené už moc nestojí a že se vynasnaží mi můj návrat co nejméně usnadnit, se mi pocitově dařilo (řekla bych) docela dobře. Pojďme se teď na to pozitivní podívat konkrétněji:

• Na apríla jsme po dlouhé době vyrazili na výlet na rozhlednu Závist a potom jsme holkám udělali filmový večer a koukli tak na pohádku "Jak vycvičit draka 2"

• V den výše zmíněné situace (rozhovoru) jsem koncentrovala veškerou svoji pozornost na připravení minioslavy narozenin, s kterou mi pro Drahého pomáhaly i holky a odpolední překvapení + vybrané dárky (knihy a poukaz na masáž) mu očividně udělaly radost.

• Dryádka statečně zvládla velké kontrolní odběry krve na revmatologii, které dopadly velmi dobře a za odměnu jsme si daly rodinný oběd v čínské restauraci, kam jsme s Drahým chodili jako studentíci na rande 

• Velikonoce strávené na chatě.

• Dryádka konečně dostala povinné očkování - druhou dávku Priorixu a kupodivu to ustála bez reakce 

• Po narozeninové oslavě synovců a neteře, která byla moc fajn, jsme druhý den vyrazili na rodinnou projižďku na kolech a koloběžkách po okolí - zvládli jsme moc pěkný okruh včetně pohrání si na hřišti

• Od Velikonoc do skoro konce dubna jsem měla Dryádku doma, protože jsem nechtěla, aby dotáhla ze školky takové malé ošklivě svědící brebery (a vši tím nemyslím) - užívaly jsme si tak dny ve třech, které byly kupodivu dost fajn. Zašly jsme si třeba konečně společně do herničky, když byl pes umístěný kvůli vyšetření kulhání na veterině a nemusely jsme ho teda venčit.

• Odhodlala jsem se a zavolala na nové pracovní místo, že bych měla zájem o pozici paní učitelky, kdyby náhodou nějaké sháněli a s milou paní ředitelkou jsme si rovnou domluvily schůzku na další týden. Ta trvala cca 2 hodiny, já měla hodně, o čem přemýšlet, ale vypadá to snad zatím na dobré cestě, tak mi prosím držte palce, ať je mé rozhodnutí správné a všechno to dobře dopadne 

• Taky jsme absolvovaly docela pěkný Den otevřených dveří v nejbližší MŠ, kam od příštího roku přehlásím Dryádku, kvůli kamarádům při nástupu do ZŠ a možná i Hejkalku, aby byla se ségrou, ale zrovna pro ni mě dost odrazují věkově homogenní třídy.

• Oblíbila jsem si návštěvy a půjčování knih s holkama v knihovně - dostanou se nám tak do ruky moc hezké kousky, které stojí za přečtení, ale už tak úplně ne za schovávání a vyplňování místa v knihovničce.

• Když se už trochu umoudřilo počasí, zvládla jsem s oběma výběr nových kecek.

• Konečně jsme se odhodlali a umístili obě holky po dlouhatánské době na víkend babičkám. Já tak měla sobotu úplně pro sebe a neděli jsme si s Drahým udělali aspoň klidné a dlouhé ráno. Dodělala jsem tak další obrázek z omalovánek podle čísel - dokonce jsem obdivuhodně rozdejchala a zažehnala i jeho polití kafem na úplném závěru (na druhé fotce můžete posoudit, jak se skvrnu povedlo/nepovedlo zamaskovat).

(Začátek vybarvování: 8/2022 - vlevo progressa dokončeno 12.3.2023, vpravo rozmyté štětcem 23.4.2023)

• Odhodlala jsem se konečně objednat na proktologické vyšetření, které odsouvám od prvního porodu - zatím jsem vyfasovala prášky + masti/čípky + režimová opatření a uvidíme za měsíc na kontrole.. 

• Kromě rozečtení druhého dílu "Šikmého kostela" od Karin Lednické, který mě teda, musím říct, dost baví (asi i víc, než ten první díl), jsem překonala svoji obsesi v dočítání knížek před rozečtením další a čtu tak zároveň druhou tentokrát ale spíš seberozvíjející "Kuchařku šťastného života" od Evy Michaličové. Ta se dá otevírat po chvilkách i s holkama, což je pro mě parádní relax a zase si rozpomínám na pocity štěstí zažívané jako dítě, když jsem se dokázala radovat jen z toho, že umím číst a že mi jednotlivá písmenka skládají zajímavá slova a ta zase krásné věty a ty zase různorodé příběhy nebo poučky..

• Přivítali jsme u nás sousedku s dětmi - konečně jsem měla komu uvařit latté z nového kávovaru a holky si zas uvařily čarodějné lektvary i v kostýmech 

• Závěr měsíce byl ve znamení společně tráveného času v Botanické zahradě na výstavě motýlů, na pouti, kde jsme teda nechali nehorázné peníze, ale za tu radost holek to opravdu stálo a na čarodějnicích, kde jsme si ověřili, že slavení a pálení ohně ve velkém není nic moc pro nás