After all this time?

20. 09 2024 | 08.25

Nitrem mi proudila neuvěřitelná radost. Jak je to dlouho? Už pět let?! Po pěti letech jsem se konečně dočkala onoho pocitu odpuštění. Seděly jsme vedle sebe a povídaly si. Některé odpovědi a témata jsem volila s rozvahou, opatrně. Nebyla jsem si totiž jistá, jestli se jí něco z toho nechtěně dotkne. Ale se vším se zdála být naprosto v pohodě - jakoby se to nestalo jí, ale někomu úplně cizímu.

A tak jsem mluvila otevřeně a o všem. A ona se smála. Chtěla jsem slyšet i její příběhy a zážitky, ale spíš poslouchala než mluvila - jako vždycky. Smála se na mě a to mi stačilo. Odpustila mi. Sice to neřekla nahlas, ale já jsem to cítila. A tak jsem mluvila a vyprávěla dál. Užívala jsem si její téměř černé oči.

Pak mě z ničeho nic políbila. Nečekala jsem to. V první chvíli jsem chtěla ucuknout, ale zvědavost mě nakonec donutila to neudělat. Chutnají její rty po pěti letech pořád stejně? Jsou pořád tak hedvábné a hřejivé? Byly. Hlavou se mi sice honilo, že líbat se s ní je v přímém rozporu s tím, co jsem si zakázala, ale nemohla jsem odolat. Tahle příležitost by se už nemusela nikdy opakovat. Věděla jsem, že to není vůči Lu fér, ale tenhle polibek byl prostě něco, co se jí (nás) netýkalo.

Ani jsem nepostřehla, jak se to stalo, ale najednou jsme byly nahé. Ležela jsem na zádech, klečela nade mnou a své dlouhé vlasy měla rozpuštěné nad mou hlavou. Jak to vždycky dělávala. Přední stranou stehna se mi opřela o klín, jak to vždycky dělávala. A já věděla, že alespoň pro tuto chvíli budu (musím a chci) být něžná. Ne kvůli sobě, ale kvůli ní. Aby si to taky užila. Aby měla taky radost.

"Počkej, Adriano," najednou jsem přerušila ten okamžik. "Jestli se ale k sobě vrátíme, jak se srovnáš s kočkama? Víš, nedokážu si představit, že s nimi existuješ v jedné domácnosti. Kočky dělají binec, všude jsou chlupy, kočkolit, já si to prostě neumím představit."

A ona tam najednou nebyla. Zmizela. Otevřela jsem oči a na mé hrudi seděla Skořička. Hleděla na mě bez mrknutí a pohybu. A pak mi začal zvonit budík. Probudila jsem se do posledního pracovního dne ve stávající firmě. Od zítra mi začíná stěhovací dovolená. A já si Déčko s sebou v sobě evidentně budu brát i do Varů...