Nesuďte mě prosím,za tmu co v srdci nosím.
Občas byla v srdci mém tma jak v ranci,já promarnil tak spoustu šancí.

Nesuďte mě prosím,za věci co v duši nosím.
Narodila se nevinná a měla svoje touhy,osud svým přístupem nadělal šmouhy.

Nesuďte mě prosím,za tělo když v něm srdce a duši nosím.
Pomalu chátrá zub času je znát,ztrácí svou krásu když večer jde spát

Soudí nás ti co nosí v sobě bolest možná jsme vinni,každý je zodpovědný za své činy.
Zodpovídat se budu jen nejvyššímu soudu,za to že v životě měl sem jen touhu.
Příjmu svůj trest a budu se kát,před popravou o jednu věc chtěl bych však požádat.
Pokud mě pošlou znovu na zpět,ať nechají mi životní zkušenost až půjdu na svět.
Až poznám lásku ať chráním jí životem,až přijde štěstí ať nestojí za plotem.
Chránit si zdraví varovat se chyb rozeznat lež,to je to jediné co v životě chceš.