Dokud je jakž-takž hezky a dokud nemáme rozbombardovanej byt, tak vyrážíme kam se dá. Zrovna se nám sešly dvě moc hezký akcičky a zvlášť to druhý místo bychom si neměli nechat jen pro sebe :-) Nejdřív to teda byla rodinná mega-oslava v Penzionu U kamenného kola u Adamova. Ubytování sice průměrný, ale venkovní vybavení výborný. Kuželky, hřiště, zastřešený stoly a lavice, venkovní gril... Možná teda tak spíš na nějakou firemní akci a nebo pak fakt akci většího rázu. Nás tam bylo opravdu hodně a nejvíc to asi pocítili ubozí osamělí hosté, kteří si tam přijeli na víkend oddychnout ;-) Pěkný okolí, kousíček od penzionu je rekonstruovaná Stará huť, takže fajn.

Takhle jsme rozjížděli slavení...

...a Lupita mezitím vyzkoušela všechna dostupná sportoviště a činnosti s nimi spojené.

Máme v rodině půlroční dvojčata. V nestřeženém okamžiku se Lupita rozhodla otestovat jejich double-kočár. Slušná kára!

 

Hlavní bomba ale přišla o právě uplynulém víkendu. Na podzim jsem totiž dostala k narozkám brusle, ale vzhledem k počasí bohužel nebylo moc příležitostí je vyzkoušet. Jednou jsem je prubla u našich na sídlišti, když hlídali Lupitu a podruhé u nás v parku, což je fakt slabota. Od kamaráda jsme ale dostali tip na super silnici u Ratíškovic, a když jsem i na internetu našla pozitivní hodnocení trasy, rozhodli jsme se tam zajet na víkend. Mužíček našel ubytování, který už z obrázku vypadalo dobře, ale realita byla naprosto úžasná. Shodli jsme se, že tak hezky už jsme dlouho (jestli vůbec někdy!) nebydleli. Penzion Pohoda je na okraji Ratíškovic, který bych teda vesnicí nenazvala ani omylem, protože jsou příšerně veliký. Penzion je snad tak 3 roky starý, tzn. že je tam všechno úplně nové, krásné, funkční, SUPER. Nejlepší ze všeho je rozhodně poměrně rozlehlý zatravněný dvorek - ideální pro rodiny s dětmi! Navíc tu mají gril, houpačky, pískoviště, odrážedla, balony, kočárky... no prostě takový vybavení, co my doma zdaleka ne. A jakmile se děti uspí, rodiče se usadí na zastřešenou terasu, otevřou si vínko a pokud ho nemají, tak si s půllitrama zaskočí naproti do hospody jako my. No opravdu značka ideál! Ani by se odtam člověk nemusel hnout.

Ale abych se přece jen dostala k hlavnímu programu... V podstatě hned u penzionu jsme mohli nazout brusle a na nich dojet až k začátku cyklo-stezky, ale to jsme netušili, a tak jsem to tam odšlapali pěšky. Jediný, co na začátku stezky chybí, je lavička, ale to už bych toho asi chtěla moc. Jinak to ovšem nemá chybu. Vzhledem k tomu, že jsem in-line začátečník, radovala jsem se, že se budu moct držet kočáru a půjde mi to jako po másle. Omyl. Velice ráda jsem náš golfáč (naštěstí aspoň se spojenou rukojetí) předala mužíčkovi, protože to byl záhul jako hrom.

Ratíškovice - Bzenec-přívoz. Trasa má cca 8 km v jednou směru, takže taková příjemná vzdálenost.

Lupita dokonce ani neusla, jak se jí zamlouvalo svištění závratnou rychlostí a při sebemenším zastavení či jen zbrždění už po nás pořvávala "brm, brm". Až jsme se obávali, jestli je na to to naše hrkadlo (rozuměj kočár ;-) vůbec dimenzovaný :-) Přežilo. Přežili jsme všichni.

No a večery jsme samozřejmě trávili na "našem" úžasném dvoře. Auta doma nemáme téměř žádný, takže to bylo hodně velký lákadlo...

...houpajdu sice máme, ale to je naprosto a totálně největší hit, "hópy, hópy" v kteroukoli denní i noční dobu...

...a pískoviště je taky taková stálice, co má vždy a všude úspěch. Tohle bylo nejminiaturnější, na kterým jsme kdy byly, ale zase s perfektním pískem, ze kterýho byly "bábo, bábo" jedna radost. Nicméně v puse prý nebyl nic moc ;-)

A tady ještě takový malý důkaz, že plácačka na mouchy je opravdu vyhledávanou zábavičkou (viz. Mucholapka u Vilímků :-)