Jdeme "úspěšně" v keigiho stopách ;-) Nejdřív to byla lednice, teď zase vysavač. O zkolabovaným noťasu ze začátku roku ani nemluvě! :-( To už jsem naštěstí rozdejchala, takže teď přišly na řadu domácí roboti, bez kterých to jaksi nejde. Vysavač byl kupodivu stále v záruce, ale zvukově se začal projevovat spíš jako tryskáč a zarazilo mě, že jsem jeho zvuk slyšela i o čtyři patra níže, fakt. Naznali jsme, že někde bude asi chyba, odvlekli ho do servisu, pánové ho bez řečí přijali a po zhruba 14 dnech nám ho jako nový (i pěkně vyčištěný) vrátili. No nemůžem si stěžovat.

A dnes došlo po téměř dvou letech konečně i na tu lednici. I Lupita už se naučila a velice ráda a často opakuje frázičku "lednice zlobí, novou". To jakože koupíme novou. Opravdu zlobila. Začala (po 7 letech od pořízení), když jsem byla s Lupiťákem v porodnici, to se pod ní poprvé objevila megalouže, opravář ji čímsi dofoukl, ale přiznal, že to nejspíš v pořádku moc dlouho nevydrží. Lednice to sice nevydržela, my ale ano. Za cenu toho, že nám buď mrzlo úplně všude a nebo bylo naopak všechno úplně na kaši. Tak jsme to po týdnech pravidelně střídali :-) Ale na novou kuchyňskou pozici už jsme zlobivku nepustili. Ode dneška tohle místo zaujímá stříbrná krasavice. Zatím odpočívá, protože ti dva korbiči, co ji nesli nahoru, s ní pořádně třásli a je z toho celá vyklepaná. Snad se do rána vzpamatuje a my budeme moct naše zaokenní zásoby (t.č. v napůl vymytých truhlících) přemístit do důstojnějších prostor zapáchajících novotou.