Na druhý volný víkendový den jsme si naplánovali výlet, který bychom samozřejmě mohli jít i s Lupitou, ale vzhledem k dost strmému a kamenitému terénu to bylo lepší pěkně v klidu a bez neustálých "poznámek" a protestů. Ráno jsme vyrazili městským busem do Vranova, kde zrovna probíhala místní pouť. Autobus byl narvaný seniory, kteří se vyfikli do vyhledávaného raně barokního farního kostela Narození Panny Marie z let 1622-1624. K tomu náleží ještě i paulánský klášter a fara, takže jde o rozlehlý kostelní komplex. My neznabozi jsme se tudy jen prosmýkli, na stánku si koupili štramberské uši a mazali jsme k cíli naší cesty, kterým byl Nový hrad u Adamova. První část liduprázdné cesty vedla krásnými, povětšinou listnatými, lesy.
Na internetu toho o Novém hradu moc není, oficiální stránky příliš neříkají a ze zapšklých návštěvnických komentářů na prvně uvedeném webu jsme byli dost rozpačití. Většinou vesměs kritizují "nepříliš citlivou renovovaci současného majitele". Nejsem žádní odborníci přes historii, betonovou budovu jsme na kopci nenašli, a tak se nám kamenno-dřevěná stavba celkem zamlouvala. Ovšem ambiciózní vyobrazení budoucí podoby hradu se myslím ještě hóóódně dlouho nedočká své realizace. Jestli vůbec někdy! Nevypadalo to tam příliš akčně. Nejvíc nás asi zaujalo posezení na horní plošině věže, odkud je jednak hezký výhled a nějaký večerní dýchánek při svíčkách by tam měl fakt dobrou atmosféru.
Věž s dřevěným ochozem je přístupná, ta kamenná nalevo údajně neprošla při kolaudaci.
A takhle to vypadá nahoře na ochoze. Idylka.
O kousek dál se nacházejí pozůstatky Starého hradu, které ale tvoří jedna zídka o rozměrech 2 x 1 metr. Takže nic extra. Z hradů jsme se pak vydali do Blanska na vlak po zelené značce, jejíž trasa byla označena cedulí "při sněhu a námraze neprůchodné". Záhy nám bylo jasné proč, protože jsme šli téměř celý pětikilometrový úsek svahem našikmo. Cestou toho bylo ještě poměrně dost k vidění - studánka U Tetřeva, vyhlídková Výrova skála a pozůstatky Čertova hrádku. Kousek před Blanskem pak značená cesta pokračuje po hlavní silnici, což není úplně ideální, protože ta je dost neblaze proslulá častými nehodami. Jen my na tom krátkém půlkilometrovém úseku viděli dva křížky se svíčkama a na třech místech promáčknutá svodidla a za nimi kupu skla :-( Naštěstí je silnice aspoň dost široká s krajnicí, ale i tak jsme hnali, co to šlo. Hned u silnice se taky nachází zajímavá budova Klamovy huti, která na první pohled vypadá, že by se tam mohly konat nějaké workshopy či výstavy. Na druhý pohled už to tak evidentní není a široko daleko je mrtvo, pusto a prázdno. Ve zbylé části se v současnosti pravděpodobně vyrábí krbová kamna a kouřovody (jak pravila jednak cedule na budově a také webové stránky).
U Starého hradu
Čertův hrádek
Klamova huť
V Blansku už jsme pak jen u nádraží vyrušili hned 3 skupinky postarších grafiťáků ;-) a tak jsme se foťákem raději moc neoháněli. Jedna dvoučlenná partička zrovna válečkem přetírala už stávající obrázky a chystala si tak zřejmě prostor pro vlastní tvorbu. Prostě něco jako u nás doma v kuchyni :-D
Už začátkem trasy jsme natrefili na pár keřů úžasných ostružin, které jsme tam prostě nemohli nechat. Neměli jsme s sebou ale žádnou vhodnou nádobu, a tak se chudiny dlachnily jedna na druhou v igeliťáku od svačiny ;-) K pozdějšímu účelu (viz další článek) však posloužily naprosto bezchybně.