Nevím, co se u nás v posledních dnech v noci děje... možná je to tím, že jsou děcka nachlazený a budí se  (a navzájem) chrchláním a kašláním... no každopádně jsou naše noci dosti zajímavé. Kolikrát jsme vzhůru už ani nepočítám. Lupita, která od svýho roku věku spává celou noc (!), se teď pravidelně tak kolem půlnoci vzbudí a že jde za náma. Ani vlastně nevím důvod. Většinou náměsíčně přikývneme, jenže naše zůžené dvojlůžko není na její rozvalování koncipované. Tuhle jsem ji směrovala do správné polohy, protože hlavu měla opřenou u mužíčka, nohy hozený přeze mě. Občas se i v noci nějak zmátoříme, a aby si jako nezvykala chodit k nám do postele, jeden z nás se přesouvá na zem do pokojíčku. Do toho se samozřejmě budí Míša, pořád cca po dvou hodinách, někdy se napije a usne, jindy má oči jak baterky a o dalším spaní nemůže být řeč. Ranní scéna pak vypadá následovně: buď spí na velké posteli mužíček s Lupitou, já s Míšou na zemi a nebo naopak já s Míšou na velké posteli, mužíček v pokojíčku na zemi a Lupita ho sem-tam kontroluje ze své postýlky. Už si ani nepamatuju, kdy tomu naposledy bylo jinak :-( Jsme měkkaři a děláme něco špatně?