Koupili jsme dneska Frídovi novej kočár. Teda ještě ne úplně, ale zaplatili jsme zálohu a paní ho tím pádem stáhla z prodejny. Jsme takoví ti klasici, co vybírají tak dlouho, až přeberou. Teda spíš já, protože v těchhle věcech se babrávám já a mužíček to pak buď jen schválí a nebo zamítne ;-)

Lupitě jsme kočár vybírali jednak podle ceny (přišlo mi naprosto zrůdný kupovat nějakou kombinaci za 20 litrů) a taky podle toho, co se nám vleze do auta, protože to jsme ještě jezdili třídvéřovým Puntem a tomu se do kufru jen tak něco nevešlo. Jo a ještě pro nás byla taky hodně důležitá vložná taška na mimino, protože do toho našeho čtvrtýho patra bez výtahu se to fakt šiklo. A našeho malého řvouna jsme v ní koneckonců nosili dokonce i po bytě ;-) Jo, kočár nám sloužil dobře, přehazovací rukojeť byla super, nenafukovací kola byly super do lesa, kočár přejel všechno, a že jsme toho s ním prokostili hodně. Snad jedinou větší nevýhodou byla ovladatelnost. Jakožto klasická čtyřkolka, navíc ne extra moc dobře vyvážená, se s ním člověk po městě celkem nadřel. Teda když to porovnám s kámoškama, co s těch svých super-tříkolek jen tak jednou rukou přidržovaly a ve druhé měly zmrzlinu :-D Babičky si taky trochu stěžovaly, a tak jsme si řekli, že se ho budeme snažit zbavit a pokud se nezadaří, necháme si ho. Už to vypadalo, že je nám souzen na věky, až jsme ho nakonec udali známým paradoxně už v době, kdy jsem byla těhotná. A v podstatě téměř okamžitě jsme toho začali litovat, protože jsme nějak nemohli najít kočár, který by splňoval pár našich podmínek. Na všechny nedostatky Patrona jsme rázem zapomněli, jenže už se stejně nedalo nic dělat.

A tak začala moje internetová honba za novým kočárem - zapisování důležitých parametrů do tabulek, porovnávání, no magořina. Důležitý pro nás bylo přední otočný kolo (kola), sportovní korba umístitelná po i proti směru jízdy a dostatečně prostorná na to, aby se do ní vešla taška na mimino. No a trošku i rozchod kol, protože máme v baráku dvoukřídlé dveře, skrze jejichž jedno standardně otvírané křídlo se kdejaká tříkolka nevejde.

Z rozsáhlého průzkumu :-) vyšel nakonec jako favorit Herqules Raptor 3 Spin, chtěla jsem ho koupit už jako jetý, ale nějak jsem neměla štěstí, třikrát mi ho vyfoukli před nosem. Tak že případně koupíme novej, ale mezitím jsem ještě koukla na web e-shopu, kde jsme kupovali první kočár, a který si od té doby pořídil i kamennou prodejnu. Tak jsem tam zajela, obkoukla to, přišlo mi to zajímavý a dneska jsem tam vzala i mužíčka, aby to zhodnotit a rozhodl. S Lupitou tam potrajdali po obchodě, pozkoušeli všechny možný podvozky a rozhodlo se, že jdem do něj. Výběr akčních modelů byl už hodně omezený. Z minulýho týdne jsem si tam vyhlídla oranžovo-šedý, takže vlastně stejnou kombinaci, jako jsme měli původně, ale dnes už byl pryč. Zůstaly tam vlastně jen 4 modely, 3 z nich v takových těch decentních, ale celkem smutných šedo-černých odstínech. Musím teda říct, že je mi to v podstatě celkem jedno, hlavně, že to bude jezdit, ale i tak mi udělalo radost, když mužíček ukázal na ten nejveselejší z nich :-) Když do něj ještě strčíme náš oranžový zimní fusak, tak budem opravdu nepřehlédnutelní :-D A o to jde, ne? Aby nás něco nezajelo! Jo, a v kombinaci je navíc i autosedajda, co jde nacvaknout na podvozek, to jsem předtím samozřejmě taky neměla, tak se na to těším. Jak budu frajersky jezdit po IKEA a tak ;-)