První  fotku jsem si prostě nemohla odpustit :-) Netuším, po kom to Míša má, ale nosníma dírkama je mu vidět až do hlavy :-D A když se ještě nafotí v tom správným úhlu... no prostě se mi to moc líbí.

Dva měsíce jsou za náma, občas si říkáme, že už je to tak nějak lepší, že tolik nekřičí a pak zas přijde den, kdy mám fakt co dělat, abych se jakž-takž udržela při zdravým rozumu a nikdo z nás nepřišel k nějaké újmě :-( Občas už má ale i chvilky, kdy opravdu leží pod hrazdičkou a je třeba i 10 minut v klidu ;-) Paráda! V posledních pár dnech si začal i jakoby broukat... nebo spíš vydávat takový hrdelní zvuky... každopádně cokoliv jinýho než řev je vítáno! No a taky se několikrát stalo, že se usmíval, my z toho byli celý naměkko ("hele, hele, on se směje"), no a samozřejmě, že to skončilo tím, že se totálně poblil. Jak jinak! Jako bychom si to od Lupitiných dob nepamatovali! Jak se zdá, tak ne dost dobře :-)

Hrošánci-milánci

Hlavu už drží celkem obstojně a kupodivu i dost dlouho. Ale většinou se mu moc nechce.

TV divák

Teror 1 - "já toho Mišánka tjošinku pohladím"

Teror 2 - "a píchnu ho to očenka"

No hrozná sranda to je! Doufám, že jí to jednou pořádně spočítá!