Když jsem byla mimino, spávala jsem prý výhradně na břiše, protože se to tak doporučovalo. Dneska je naopak trend naprosto opačný a spaní na břiše u mimin snad přímo zakázané. Kvůli syndromu náhlého úmrtí kojenců (SIDS- z angl. Sudden infant death syndrome). U Lupity nějaký spaní na břiše vůbec nepřipadalo v úvahu, protože se v této poloze příšerně vztekala a já jen kroutila hlavou nad tím, jak se těm našim mamkám povedlo dostat nás na břicho. No a teď s Míšou je to totálně obráceně. Celkem rychle a zničehonic se nám začal točit a točí se i v noci při spaní. Dnes usnul na břiše i přes den, asi třikrát jsem se ho pokusila převrátit zpátky, ale bezúspěšně. Okamžitě byl zas na břiše. Je teda fakt, že pod nosem moc místa na dýchání neměl, ale jinak vypadal dost spokojeně, ne? Tak nevím...

A takhle se u nás pro změnu spalo o víkendu po obědě :-D Mužíček ležel v kuchyni na zemi a hrál si s Míšou na dece, Lupita se jaksi předčasně a ne zrovna dobře naladěná probudila, mrčící došla do kuchyně, vetřela se na deku a během chvíle to tam zabořila. Tatín ji pak následoval, tak jsem je aspoň trochu přikryla. Myslím, že tak hoďku tam vydrželi :-)