(Pokračování ze včerejška)

Všichni pozorně poslouchali a Roman přikyvoval, kdykoli mi někdo nevěřil (což bylo velmi často). Když jsme vyčerpali téma, které jsem zavedl (přesněji já ho vyčerpal), začal jsem s občasným doplňováním Petra Bači a mé sestry vypravovat,jak jsme byli s pionýrem v Praze a potkali jsme pana Špidlu. Opět jsem dynamickým tempem vypravoval vše, nač jsem si vzpomněl. Jó, trvalo to dlouho. Potom přišla mamka a zeptala se, co je tu nového. No a Bačík držíc nočník jí odpověděl : "Tož hovno!!!" Samozřejmě, že se všichni začali smát.

Zábava pokračovala a když hudba utichla, dočerpal jsem téma a bylo ticho.

Petr Krutil od Lososů se ujal kytary a spustil čarodějný song. "Mezi horami, mezi horami, lipka zelená, lipka zelená. Zabíli Janka, Janíčka, Janka místo jelena..." Tato píseň učarovala všem přihlížejícím a posluchačům. Mamka se přiblížila k našemu stolu a navrhla nám jít spát. Všichni byli unaveni, a tak jsme ten návrh vděčně přijali.

Klouzali jsme se po vleku dolů a někteří, kteří byli ještě v euforii, se rozběhli a skočili po břichu na uježděný sníh. Docela pěkně to klouzalo a tak se přidali i někteří jiní. Pomalu jsme se posunovali po směru a přitom hlasitě prozpěvovali "Zabíli Janka, Janíčka, Janka místo jelena." A každý se snažil přeřvat ty ostatní, takže ta naše výprava připomínala ožralou tlupu. Klouzali, skákali, sjížděli a houpali jsme se na vleku, jak jen to šlo, stále za hlasitého "Zabíli Janka".

Když se nám podařilo dostat se do chatky, shodili jsme ze sebe věci a já spustil náš trenkový sbor. Jako jeden muž jsme spustili : "Mezi horami, mezi horami..."a já do toho svého dirigentování dodával opožděný bas. Po přezpívání jsme si to dali ještě jednou a teprve potom si šli lehnout. Jako každou noc jsme zůstali vzhůru jen já a Peťa Hrachovák. Načali jsme opět nějaké téma, které jsme nestihli probrat minulou noc.

(poslední kapitola zítra)