Ahoj Kajko,

dlouho jsem sbíral síly, abych ti napsal. Napsal, že je mi moc líto, jak to dopadlo s knihou, kterou jsem ti koupil a poslal. Mrzí mě, že jsi ji nepřečteš. Byl a je to pouze projev toho, že na tebe myslím a chci vědět, co tě zajímá. Myslím na tebe moc. Psal jsem tvé matce, že bych se s ní rád sešel a promluvil s ní o tobě. Bohužel nám tvá matka zase nedá šanci a já tě nechci trápit svým nečekaným příjezdem za tebou, který by jako vždy nevyšel. Stačí, že se trápím já, že tě nevidím, nemůžu tě obejmout a pohladit   . Moc se mi po tobě stýská.

Táta