Nedá se nic dělat. Na každého to jednou příjde a teď to potkalo i mě.

Ne, prosím, nepřemlouvejte mě. Dlouho jsem o tom přemýšlel, ale už jsem se pevně rozhodl a nic nemůže mé rozhodnutí zvyklat. Je načase, abych se podíval do tváře času a zachoval jako zralý, rozumný, dospělý a zodpovědný jedinec, který si je vědom svých povinností a místa v životě.

Měl jsem vás tu všechny moc rád. Rád jsem četl vaše články a rád jsem se účastnil debat a diskusí. Rád jsem byl součástí vašich komentářů, ale opravdu už je pozdě. Příliš pozdě.

Už bylo 11 a tak musím jít dělat oběd, sic budu dnes o hladu!