Už před nějakou dobou jsem v rámci festivalu ochotnických divadel shlédla působivou prezentaci tohoto geniálního vynálezu včetně zákulisí jeho vzniku v podání DS Teatrum Velké Opatovice.

 

Příběh začíná tím, že Martin ztratil práci a současně jej opustila žena. Se svým přítelem Vladimírem zapíjí žal a v dosti podroušeném stavu uzavře sázku, že dokáže lidem prodat NIC. A tak se zrodil nápad na výrobu sušené vody.

Přibližně v tu stejnou dobu doléhá světová ekonomická krize i na tak významný podnik, jako je NEBE a.s. Nebe ztrácí klientelu a hrozí mu bankrot. Ovšem ani konkrurenční firma PEKLO s.r.o. není bez problémů. Potýká se s nedostatkem kotlů, otopu i personálu. V těchto podmínkách není firma schopná zajistit kvalitní služby pro všechny klienty. Je potřeba znovu nastolit rovnováhu. A tak je na zem vyslána agentka Satáňa, která má za úkol přimět lidi, aby tolik nepodléhali konzumu. Jako ideální prostředek se jeví právě Martinův nápad prodávat nic.

Satáňa tedy vyhledá Martina a pomůže mu rozjet prodej sušené vody. Martin se stává úspěšným podnikatelem, který dodává sušenou vodu do celého světa. O nový výrobek je obrovský zájem. Obzvláště před Vánoci se poptávka po sušené vodě zvyšuje, protože lidé si ji dávají jako Vánoční dárek. A tím dochází i ke znovunastolení rovnováhy, protože Vánoce by měly být o něčem jiném, než o hromadění hmotných statků. Darováním sušené vody si přece lidé dávají jen hezky zabalené nic.

 

Autor sám (Roman Krejčíř) o své hře říká: "Shlédnete mysticko-mystifikační hudební komedii ze současnosti. Existují v dnešním světě ještě nějaké autority: Které hodnoty uznáváme? Jaké jsou nástrahy dnešní doby? Odpověď množná naleznete v této divadelně zpracované teorii relativity."

 

Představení ve mě zanechalo hluboký dojem. Vnímavému divákovi předkládá k zamyšlení mnoho různých otázek. A nejlepší na tom je, že by to skutečně mohlo fungovat. Jsem přesvědčená, že sušenou vodu by si spousta lidí koupila, protože je určitě lepší než ta z vodovodu, nebo obyčejná balená.