Pravděpodobně nejčastějším dopravním prostředkem na naší rovinaté Hané je bicykl. Jsou dokonce lidé, kteří bez kola téměř neopouštějí dům a jezdí skutečně všude, i těch pár metrů do obchodu nebo k sousedovi. A tak se tu dětičkám už do peřinky dávají nejrůznější přibližovadla, aby se co nejdříve mohly osamostatnit, alespoň co se dopravy týče. Naše obec k tomu pak přispívá téměř každoročním pravidelným závodem pro děti. Letos se Honzík také zúčastnil.

 

Sraz závodníků byl jako obvykle "Na kopci" za zámkem. (V tomto případě je slovo kopec hodně nadnesené, jelikož celková výška kopce je asi 2,5 m nad úrovní okolní rovinaté krajiny.) Takže "Na kopci" jsme nafasovali pořadové číslo a kartičku pro záznam splnění úkolů závodu. Starší děti měli vyznačenou jakousi trasu okolo obce s několika stanovišti, kde plnily různé úkoly z oblasti dopravních předpisů i jízdy zručnosti. Na závěr pak byl ještě rychlostní závod, kdy projížděli znovu celou trasu na čas, tentokrát bez zastávek.

 

 

Školkové děti měly soutěž zvlášť a plnily při ní jen zdánlivě "jednoduché" úkoly jako projet brankami z kuželů, slalom apod. Přítomní rodiče se příkladně zhostili role fanoušků a povzbuzovali malé závodníky. Nebylo to vždy jednoduché. Už jen seřadit děti na start a všechny čelem ve směru jízdy byl trošku oříšek, ale nakonec se podařilo. A za mohutného povzbuzování i napovídání nakonec všechny děti nějak zvládli projet vytyčenou trasou.

 

 

Po absolvování závodu jsme se všichni vrátili na kopec a čekali na dojezdy starších dětí. Mrňousové se zatím dobře bavili na prolézačkách. Konečně nastalo vyhlašování výsledků. Všichni účastníci obdrželi diplom a nějakou tatranku, starší děti i nějaké ceny podle umístění. Pak se rozdělal oheň a dětičky nafasovaly kabanos na opékání. Toho se však museli opět ujmout rodiče, protože děti měly ještě nějakou neodkladnou "práci" na klouzačce.