Nevím, jak u vás, ale tady je jaro v plném proudu už od začátku března. Teploty se šplhají vysoko nad nulu, ptáci řvou jak o život a sněženky kvetou o závod, kočky mají mrňouchání...

 

Zatímco v zimě mě ven z domu dostane jen mimořádná situace, jakmile se trošku oteplí, už jsem doma jak na jehlách. Všechno mě táhne ven. Ale venku se ještě nic moc dělat nedá a na nějaké posedávání je přecejen ještě zima. Zatím jsme tedy s manželem postupně ostříhali všechny stromky a víno, vyhrabali trávu a tím to prozatím skončilo. V záhoncích bylo ještě bláto a nedalo se do nich rejpnout. Teď o víkendu už by se dalo, ale zase nebyla k dispozici mechanizace. Musíme teda ještě počkat. Tedy já, manžel má práce, že neví, co dřív. Zatoužil totiž po selátku. Už má vyhlídnuté, zamluvené... chybí jen chlívek. Vlastně i chlívek už stojí díky pomoci sousedů, jen nějaké drobné dodělávky a selátko se může nastěhovat. Zatím se líbí Honzíkovi.

 

 

A když se teda o víkendu udělalo skoro letní počasí... Proč si ho trošku neužít, že?