Demokracie = svoboda. Přesto absolutní svoboda neexistuje - žádná, tedy ani ta slovní. Vždy musíte mít na zřeteli kde a s kým hovoříte a podle toho volit svá slova. Nemůžete říct šéfovi, že je blbec. Ani nemůžete říct učitelce, že vás učí pitomosti a ve skutečnosti je to všechno jinak - i když, někdy můžete. Také si musíte dávat pozor na pusu, pokud máte v práci za kolegy cikány, těm toho můžete říct ještě méně než šéfovi nebo učitelce.

 

Jak mnozí ví, na podzim jsem pracovala pod obcí na "veřejně prospěšných pracích". Byla to pro mě po všech stránkách zajímavá zkušenost. Nastupovalo nás 6, z toho 3 ženský a 3 chlapi, 3 starší a 3 mlaďoši, nebo chcete-li také 3 bílí a 3 cikáni. Nejsem rasistka, ale slovo Rom se mi příčí pro jeho umělost - to, že si někdo začne říkat nějak jinak z něj ještě lepšího člověka neudělá. S cikány jsem neměla problém, byla docela sranda i když někdy mi vadilo, když občas v naší přítomnosti spolu mluvili cikánsky. Cikánečka to zabalila po dvou týdnech a hodila se marod. Ani se jí nedivím, měla doma 4 děti a nezaměstnanýho manžela, takže nějakých 8 tis. hrubýho jí po finanční stránce určitě nijak nepomohlo.

 

Zhruba po těch dvou týdnech jsme se trošku rozkoukali a pochopili, že náš parťák je spíš takovej troubelín. Zadání práce v jeho podání vypadalo takto: "Vemte si motyčky a běžte někam škrabat chodník." Později to změnil na: "Vemte si koště/hrábě a běžte někam uklízet listí." Jenže pak nám v průběhu dne vynadal, že děláme někde jinde, než bylo potřeba. Nebo, že něco děláme špatně... A my se tak za pochodu učili, co a jak vlastně máme dělat. Taky jsme pochopili, že nemá cenu se nějak přetrhnout, protože práce je málo a pokud ji uděláme rychle (= v normálním čase), tak ji stejně budeme dělat znovu, protože prostě nic jiného není. Všechno celkem dobře fungovalo, jak práce tak vztahy na pracovišti.

 

V listopadu nastoupila "zimní" parta, tedy noví zaměstnanci. Bohužel pracák trval na jejich nástupu 1.11. takže jsme tam byli jeden měsíc všichni společně. A začaly problémy. V nové partě byli jen 3 lidi - jedna bílá paní a dva chlapi cikáni. Cikáni byli ti opravdoví typičtí cikáni: černí, tlustí a s přízvukem. A měli všecko "na háku". Furt jsme je měli za zadkem, ačkoliv jsme dělali každý na jiném konci obce. Podezřívala jsem je, že nás chodí kontrolovat, jestli náhodou neděláme míň než oni. A taky se do nás naváželi, že děláme moc pomalu. To se jim to kecalo, když oni si svoji práci odflákli!

 

Nejsem rasista. Od začátku jsem se k nim chovala jako k sobě rovným. A ve snaze jim pomoci jsem jim také párkrát řekla, jak si náš parťák představuje, že se něco má dělat. Na to oni jen odpověděli, že dělají jen to, co jim parťák řekl, nic víc. Tak jsem to nechala být, ostatně já tu přece nejsem od toho, abych někomu říkala jak má dělat. Od toho je tu skutečně parťák. Jenže praťák byl trouba a ještě k tomu se jich bál. Nic jim neřekl. Místo toho poslal za pár dní nás, abychom to udělali znovu a pořádně. Tak jsme šli. Ostatně proč se přít se šéfem, když to máme tzv. "za pár". Teprve na místě jsme zjistili, co nás čeká. Na připravené hromádky mezitím přibyl i odpad ze zahrádek, který tam občané přidali v domnění, že to obec odveze. To znamená zhruba co 3-4 baráky plný vozík, a to po obou stranách na délce 2 km. Na druhý den jsem parťákovi řekla, že se mi nelíbí, jak s náma vydrbává. Chlapi jak hora si chodí po dědině polehku, jen s metlou nebo hráběma na rameni a my ženský se máme furt dřít s těžkým dvoukolákem sem a tam? A kromě "normální" práce ještě odvážet jejich bordel, na který se vyprdli? Jenže mi to nebylo nic platné, parťák jen pokrčil rameny, že jsou to přece cikáni. No nic, aspoň jsem to zkusila, hádat se kvůli tomu nebudu, to mi za to nestojí.

 

Jenže na šatně atmosféra houstla den ode dne víc a víc. Cikáni se do nás naváželi, jak to, že tu ulici, kterou oni dva dělali jednu směnu a ještě jim zbyl čas se odpoledne někam zašít, my se s tím ve čtyřech babráme už třetí den a ještě nemáme hotovou ani jednu stranu!

Ta jediná, celkem nevinná, věta stačila, aby cikán vyletěl a začal na mě řvát, nadávat mi do rasistů, že se na něho povyšuju a kdesi cosi a napřahovat na mě ruku s výhružkama, že mě zmlátí.

 

Můžete s cikánem svobodně mluvit jako rovný s rovným?