Co mě ale fakt pobavilo, byla diskuzní fóra. Poslední kapičkou, která mě přiměla napsat pár slov o "té kalamitě" byl článek nějaké krávy, která navzdory celodennímu sněžení, zprávám v TV, rozhlase i na netu, se rozhodla v podvečer vyrazit kamsi na výlet autem, a to v 8. měsíci těhotenství a s 2,5 letým dítětem. Samozřejmě, že to nedopadlo dobře, uvízla v koloně, následně při nějakém drobném manévru ještě nabourala. A za všechno můžou politici, kteří s tím nic nedělají a silničáři, kteří se flákaj! V následné diskuzi se objevilo spousta souhlasných příspěvků, myšlených vážně. Nikoho nenapadlo se pozastavit nad tím, že si autorka jede na výlet v době, kdy ze všech stran slyší: "Kdo nemusíte, nevyjíždějte!"

Ty intervaly vím poměrně přesně. Máme totiž dům těsně u silnice a po každém průjezdu pluhu jsme měli zavalená vrata hromadou odhrnutého sněhu. Celý den jsme tedy hlídali, kdy pluh pojede a hned naklusali vyhrabávat naše vrata. Nemohli jsme riskovat a nechat to tam, taky bychom se už nemuseli do jara dostat z domu.

 

A co vlastně ti silničáři dělali celé dvě hodiny než prohrnuli tu naši silnici? Že by se flákali a pili někde v teple čaj? Určitě se najdou i tací, co si přesně tohle myslí. Ne, neflákali se, uklízeli jiné silnice. Někde jsem četla, že na jeden pluh připadá 30 a více km silnic, když to musí projet oběma směry, tak je to 60 km. Při nízké rychlosti, kterou obvykle jezdí, to tak akorát odpovídá těm dvouhodinovým intervalům.