Od mého posledního plenění galanterie se věnuji intenzivně píchání. Sice neměli ani stužky ani špendlíky, ale naštěstí jsem měla nějaké zbytky od Velikonoc. Vytáhla jsem je a píchala jsem o stošest než došly špendlíky. Moje nájezdy na všechny mě známé galanterie v okolí dopadly neúspěšně. Jako krátký špendlíky mi všechny prodavačky nabízely standartní velikost a nevěřícně kroutily hlavou, když jsem jim vysvětlovala, že existují kratší.

 

Mezitím jsem si na netu hledala inspiraci. K tomuto účelu mi nejlépe slouží Flér. Manžel mi nahlížel přes rameno, a když viděl ty ceny, docela se divil, že to někdo koupí. Koupí! Ukázala jsem mu pár prodaných výrobků. To manžela zaujalo a zapojil se do shánění špendlíků. Nebyl moc úspěšný, internetové vyhledávání je pro něj stále ještě tajemství. Nadával, kde jsem ty blbý špendlíky na jaře sehnala, když je nikde nemají.

 

Sedla jsem na net tedy sama a do vyhledávače zadala "velkoobchod textilní galanterie". Asi na třetí stránce jsem se dostala do virtuálního ráje všech tvořilek ručních prací. Chyběly jen ceny, které jsou k dispozici pouze registrovaným zákazníkům. A registrovat se mohou pouze firmy, někdo to tam u nich kontroluje a manuálně ty registrace schvaluje.

 

Jenže na nás si nepříjdou. Nepodnikáme, ale firma nám doma dřímá. Pohledala jsem papíry a vyplnila registraci. Po schválení už jsem se mohla kochat nejen zbožím ale i jeho cenami - ve srovnání s obchodem všechno o 40 % levnější. Objednala jsem půl kila špendlíků a pár stužek, které zatím v galanterkách taky nejsou, však ono se to neztratí!

 

Za dva dny přišel balíček a já se pustila do dalšího píchání. Tentokrát mě manžel povzbuzuje, někdy mi až leze na nervy tím, že mě do toho píchání tolik nutí. Na rozdíl od něj si až tak moc jistá ziskem nejsem. I když jsem o velikonocích všechna píchaná vajíčka prodala, po nějaké době jsem zjistila, že je koupil starosta a rozdal nějaké veledůležité delegaci. Vůbec tedy nemůžu odhadnout, jak se to bude líbit lidem a jestli za to budou ochotni zaplatit.

 

Ale zatím píchám, fotím a mám v úmyslu to po dušičkách nabídnout paní květinářce. Loni mi nabízela vzít nějaké výrobky do komise, jenže jsem nestíhala nic moc vyrobit. Krom toho počítám s tradiční adventní výstavkou u nás. Tak mi letos držte palce. A pokud by někdo z čtenářů měl zájem, výrobky jsou i na Fléru (časem jich bude víc).

 

 

 

PS: Nafotit ty výrobky v těchto pošmurných a tmavých dnech dalo snad víc práce, než jejich výroba.