... a ne vždy vydrží, i když se snažíte.

Mám, vlastně měla jsem, přítelkyni. I když jsme se nikdy neviděly a známe se jen z internetu. Myslím však, že jsem ji znala dobře, dokázala jsem odhadnout její reakce, věděla jsem, co ji zraní a co ji naopak povzbudí. Je hodně otevřená, téměř všechny své pocity, názory i problémy řeší veřejně - sama říká, že jí to pomáhá se přes všechno dostat. Možná, ale nikdy si neuvědomila, že se tím zároveň stává zranitelnější.

Já jsem jiná, uzavřená. Jen málo věcí ze svého soukromí pouštím ven, a to jen v případě, že už jsem s tím sama vyrovnaná, smířená, mám to vyřešené - nepotřebuju ani radu, ani soucit... Ale poplácání po rameně mi, jako každému, udělá dobře, to nepopírám. To, co jsem kdy ze svého soukromí svěřila, dělala jsem vždy s nadějí, že by to někomu jinému mohlo pomoci překonávat jeho problémy, když už nijak jinak, tak alespoň tím, že bude vědět, že v tom není sám. A díky tomu jsme se nejspíš seznámily - naše blogy vznikly ve stejné době a byly si dost podobné, jen s tím rozdílem, že moje články popisovaly dávno uzavřenou historii, zatímco její byly aktuální. Dost často mě tím inspirovala k napsání pokračování...

Je zvláštní osobnost. Snoubí se v ní protichůdné vlastnosti: Nejistota a dominance, zranitelnost a bojovnost, empatie a nechuť odpouštět ... Nebo spíš přesněji, jedna se snaží maskovat druhou v rámci jakési vnitřní cesty k lepšímu "Já". Bohužel, ta cesta asi bude ještě dlouhá. Neumí totiž vyjádřit svůj názor, aniž by se někoho nedotkla nebo dokonce neurazila. Svoje obvykle dost radikální názory prezentuje nejčastěji stylem: "Kdo má v hlavě mozek musí se mnou souhlasit, ostatní jsou hlupáci." Mám dost často na věci jiný názor. Už jsem byla nepřímo označena za hulváta a knedlíka (všichni voliči Zemana) nebo prodejnou děvku (spolu s ostatními zastánci PR článků na blogu) apod... A pak očekává slušnou diskuzi?

Včera byly i moje koníčky a zájmy sdílené na FB nazvány blbostmi, které jí zbytečně zaplňují timeline. Celé to vyznělo, že vlastně FB používáme špatně a sdílíme hlouposti, které inteligentní lidi, jako ona, nemůžou absolutně zajímat. Tak jsem jí dnes odepsala, ať si uvědomí, že pro spoustu lidí jsou i její příspěvky hloupostmi, které je nezajímají, a že s nimi zaplňuje timeline dokonce 2x, protože je duplicitně sdílí na obou svých profilech - měla jsem na mysli především kosmetiku, kterou prodává. To byla ale ode mě velká troufalost.

Když intelektuálka nazve příspěvky ostatních blbostmi, tak to není urážka, ale pravda? Ona je intelektuálka, tak to přece musí vědět.

Nazvat přípěvek intelektuálky blbostí je urážka, protože intelektuálky sdílí jen samé inteligentní věci - od toho jsou to přece intelektuálové.

Za takovou urážku musím pykat. Byla jsem vyškrtnuta ze seznamu přátel - prý aby mě ty blbosti už neobtěžovaly.

Zdá se vám to jako malichernost? Mě také, ale už nemám sílu neustále pečlivě volit slova, abych nedejbože nezranila něčí ego, které si odmítá připustit, že svými výroky zraňuje ostatní. Škoda, mám ji celkem ráda. Jenže ona není z těch, co by dokázaly odpouštět. Nejsem totiž první, koho ze svého života vyškrtla.

PS: Někteří možná poznáte, o koho jde. Prosím, nejmenujte!