Týden před první adventní nedělí bývá u nás tradiční Adventní a inspirační výstavka. Je možnost zde zakoupit nejrůznější dekorace, ale žádné čínské kýče, všechno poctivá ruční práce lidí z okolí. Je tu k vidění i ke koupi množství nejrůznějších adventních věnců, ozdoby z keramiky, slámové, drátkované i moje háčkované. Spolu s tím kouzelné perníčky zdobené cukrovou polevou, tak jemnou, že vypadá jako krajka. A hned na vedlejším stolečku med a svíčky ze včelího vosku.

 

V jednom koutě je strará plechová vanička s vodou a ošatka ořechových skořápek a svíček. Děti s plnou pusou těch úžasných perníčků si tu pouštějí lodičky. A nad tím vším se line vůně svařeného vína a punče. Sousedé popíjejí, sem tam prohodí mezi sebou slovíčko, pochválí výrobky.

 

 

Na výstavu jsem si dala sněhové vločky, zvonečky a andílky. Bylo příjemné chodit mezi lidmi a slyšet chválu. Někteří ani nevěděli, že jsou to moje výtvory. Neměla jsem totiž žádný stánek, nikdo neměl. Ani by tam na to nebylo místo, proto se o prodej všech výtvorů stará obcí pověřený člověk (obvykle někdo z kulturní komise). Je to příjemné, že nemusím celý den stát u stánku. Ono zas až tolik lidí u nás není, aby se to vyplatilo, nehledě na to, že se háčkování "na kšeft" jako takové vůbec nevyplatí. Cena práce se totiž pohybuje někde kolem 10,- Kč za hodinu.

 

 

Ale stejně mě potěšilo, že se od každého něco málo prodalo a že jsem "utržila" 350,- Kč. A nejen to! Andílci se moc líbili a bylo jich málo. Dostala jsem na ně objednávky za další dvě stovky. Mám do Vánoc o zábavu postaráno.