Nový rok jsem zahájila, jako většina dospělých lidí, tím, že jsem šla spát. Pokud jste četli můj předchozí článek, tak jistě chápete, že v předchozích letech jsem nebyla ochotná a vlastně ani moc schopná čekat do půlnoci kvůli takové prkotině, jako je změna posledního čtyřčíslí v datumu. Abych úplně nekecala, tak tomu odchodu do postele předcházel půlnoční přípitek s rodinou tím, co máme každý rád: Já svojí domácí ostružinkou, manžel pivem a syn mlékem. Pak jsme chvíli koukali z okna na rachejtle. Ale psi začali dorážet na domovní dveře, tak jsme je vzali dovnitř. Ten rachot jim nedělá dobře, naštěstí je to jen jednou do roka. Born byl v pohodě, ale Ketynka byla ve stresu. Sedla jsem si na gauč, vzala ji na klín a hladila ji. Po chvíli se uklidnila. Born se natáhl na zem, přilehl nám všem nohy a to mu ke spokojenosti stačilo.
Do práce jsem šla až ve čtvrtek. Jelikož jsem před svátky odešla na dovolenou s tzv. čistým stolem a všichni naši obchodní partneři měli také volno, měla jsem docela obavy z toho, že nebudu mít do čeho píchnout a den se příšerně povleče. To jsem se přepočítala, na stole hromada papírů, měla jsem další dva dny co dělat, abych je zpracovala a mohla odeslat do účtárny v Olomouci. Vše, co se netýkalo prosince jsem odkládala bokem na později.
Jinak byl leden standartně studený a nudný. Koncem ledna však překvapivě nasněžilo. Tedy, sníh v lednu překvapil hlavně silničáře, většina ostatních lidí tak nějak tuší, že v zimě občas sněží - dokonce i u nás na Hané! Ale abych jim tak úplně nekřivdila: Možná si někdo z nich vede statistiku sněžení, pak by to překvapení mohlo být na místě. Tak nějak jsem za ty roky vypozorovala, že u nás sněžívá asi tak 3x za zimu - tedy tak, aby to vůbec stálo za zmínku. Tentokrát už to bylo počtvrté, navíc v absolutně nečekaném množství: napadly celé 4 cm sněhu, někde možná i 5. Prostě kalamita jak blázen a v jejím důsledku kolaps dopravy. Dle zpráv v rádiu silničáři už od noci makali jako diví, ale v Prostějově ještě v 8 hodin nebyly prohrnuté ani hlavní tahy. A nezkoušejte mi namluvit, že zase zapadaly - to by po tom prohrnutí byly na okrajích silnic alespoň místy hromádky odhrnutého sněhu. Tak jen doufejme, že už to skutečně byla poslední letošní sněhová nadílka. Zasněžený svět vypadá takový čistý, ale stejně se na něj nejraději dívám z okna vyhřátého pokoje.