30. 06 2012 | 20.33
Žiju v jedné z nejkrásnějších vesnic Evropy. Nepřeháním! Před pár lety se naše obec stala "Vesnicí roku" a poté reprezentovala ČR na obdobné evropské soutěži, kde se umístila na druhém místě. Krom toho mám to štěstí, že do práce chodím pěšky právě přes naši náves, na kterou máme také výhled z našich oken. Rozhodla jsem se vám ukázat místo, které se stalo mým domovem. A protože jsem to původně chtěla (ale nestihla) přiřadit k tématu týdne "Cestování", ukážu vám jej tak, jak je vídám cestou do práce.
Z našich vrat se vydám po kraji silnice kolem našeho domu. Na protější straně je sice chodník, ale na těch pár metrů se mi fakt přecházet nechce. Zabočím kolem rohu a namířím si to po příjezdové cestě k našemu zámku. Pozdravím Sv. Jána a po pár krocích se mi naskytne výhled na celý zámek a prostranství před ním. Kdysi tu býval zámecký park, dnes z něj zbylo jen pár stromů na okrajích. V tomto místě sejdu z dláždědé cesty a vydám se stranou po pískové cestičce. Poslední pohled k domovu ... Brzy mi však zmizí za stromy. Procházím zadem kolem kostela a zhora na mě shlížejí kamenní svatí. V sousedství kostela je umístěn starý žebřiňák a za ním je vidět obecní satek, místo, kde se pořádají výstavky a jiné drobné akce. Na druhé straně ještě krátce stáčím pohled ke "Kopci" s hřištěm, jak tu honosně nazýváme místní vyvýšeninku, kde se konají různé akce pro děti. A už vcházím do parčíku u pomníku osvoboditelům. Po pár krocích mě čeká zelená branka a jsem v práci.