15. 05 2010 | 11.57
Na nás, maminky, se neustále odevšad hrnou různé informace, co je pro naše děti nejlepší. Toto se týká především kojení (ale nejen toho). Kampaň kolem kojení mi v mnohém připomíná TV reklamy na různé výrobky, mnohdy pochybné kvality. Nejsem proti kojení, jen mi prostě vadí ten humbuk, který se kolem dělá. Neustále jsme zasypáváni informacemi, že kojené děti jsou zdravější, inteligentnější, méně trpí alergiemi apod. Ale čím jsou ty informace podložené? Zatím jsem nepochopila, jak by mohlo kojení ovlivňovat inteligenci. Zohledňují tyto statistiky také dědičné dispozice, životní prostředí, sociální podmínky apod?
Na spousty otázek, co vlastně ovlivňuje naše děti, by měla dát odpověď studie ELSPAC. Co to vlastně je? Doslovný překlad zní: Evropská dlouhodobá studie těhotenství a dětství (European Longitudinal Study of Pregnancy And Childhood). Jedná se o dlouhodobou (a dosud neukončenou) studii, probíhající v několika zemích Evropy, vč. ČR a sledující vybraný soubor dětí, jejich rodiny od těhotenství matky, přes porod, šestinedělí až do věku 18-ti let dítěte. Cílem studie je zjistit, které faktory se podílejí na zdravém vývoji dětí a především odhalit ty vlivy, které zdravý vývoj ohrožují.
ELSPAC je první (a zatím jediná) studie, která začíná již v těhotenství a sleduje vývoj dětí až k počátkům dospělosti. Zahrnuje do výzkumu vliv matky i otce na dítě, jejich chování, postoje, zdravotní stav, životní styl apod. V Evropě je do projektu zapojeno cca 40 tis. Dětí, z toho je cca 6,5 tis. dětí z ČR narozených v letech 1991-92 s trvalým bydlištěm v době narození v Brně a v okrese Znojmo.
Jakým způsobem vlastně výzkum probíhá? Především formou velmi podrobných dotazníků pro rodiče zkoumaných dětí. Dotazníky obsahují otázky o zkoumaném dítěti (jeho zdraví, růst, vývoj, různé odchylky, koníčky, oblíbené a neoblíbené věci...) dále stejné otázky o jeho nejbližší rodině a jejich životním stylu, zahrnuje i velmi podrobnou sekci o stravovacích návycích, zabývá se finanční situací a bydlením rodiny, zajímá se o psychiku jednotlivých členů rodiny a monitoruje zátěžové situace a jejich vliv na další život. Další informace jsou (se souhlasem rodičů) získávány ze školy sledovaného dítěte, a od jeho pediatra.
Výzkum zatím stále ještě probíhá. Jsem docela zvědavá, jaké přinese závěry. Ale ať už budou jakékoliv, zase to bude jen statistika. Čísla či procenta, která mi neřeknou nic o tom, jaké ve skutečnosti bude moje dítě: Jestli zdravé nebo více nemocné, inteligentní nebo hloupé, ... A navíc má stále neodbytnější pocit, že už dnes jsou výsledky tohoto, dousd neukončeného výzkumu zastaralé. Vždyť svět kolem se od těch dob tolik změnil...