Jenže už dobrých 10 let žiju v literárním celibátu. Soubor knih za poslední roky se sestává především z nezbytných zákoníků, které jsem potřebovala k výkonu své práce. Tuto četbu jen zřídka zpestřila nějaká populárně naučná kniha věnující se historii zemí koruny české a především některým konkrétním regionům. Jiné knihy de facto nečtu a ani k tomu nemám chuť. Za svůj život jsem toho přečetla tolik, že se zřejmě cítím přesycená. Zápletky se opakují, děj je stále stejný: Boj těch dobrých se zlými v případě různých dobrodružných příběhů bez ohledu na dobu a místo, kde se odehrávají; nebo různé kombinace milostných trojúhelníků, čtyřúhelníků i mnohoúhelníků v románech tzv. červené knihovny. Po čase to začne být trošku nuda.

 

Přesto se nedá říct, že bych na četbu úplně rezignovala. S nástupem internetu jsem začala číst nejrůznější webové stránky. První literární webovou tvorbou, kterou jsem objevila, byly nejrůznější osobní stránky kolegů genealogů a jejich zpracování rodinných legend, rodových kronik i deníčkových zápisů o peripetiích na cestě za poznáním historie rodu. Jenže tyto stránky jsou velmi zřídka doplňovány a tak jsem byla nucená se poohlédnout po jiné zajímavé četbě. Shodou náhod jsem objevila server Rodina.cz, kde velmi často uveřejňují nejrůznější zážitky ženy s malými dětmi. Četba je to velmi zajímavá, ale dost těžko se odolává kouzlu flame-warů v diskuzích pod jednotlivými články. Díky Rodině jsem po nějaké době objevila i svět blogu a když začala kvalita článků na Rodině upadat, začala jsem hledat zajímavou četbu právě zde na blog.cz.

 

Nejsou to sice knihy a zřejmě to nebude ani hodnotná četba. Ale je to zajímavé. Možná právě proto, že to píší obyčejní lidé, bez větších spisovatelských ambicí i bez nároku na honorář. Pro mě je důležité, že se při čtení nenudím. Je tu velký rozdíl proti skutečným knihám. V knize většiou dopředu víte, jak to dopadne - DOBŘE, ti dobří vyhrajou, hlavní hrdinka nakonec uloví svého vyvoleného a mnohdy ho ještě od základu převychová tak, že z hajzlíka se stane spořádaný manžel... U blogu nikdy nevíte jak to nakonec dopadne. Záleží jak to napíše sám život. A taky nikdy nevíte, jestli už je konec příběhu, nebo za pár měsíců přijde nečekaný zvrat a příběh, který se zdál být už uzavřený najednou pokračuje. Knihy ze života jsou dnes mou oblíbenou četbou. Které konkrétně to jsou? Najdete je v levé části tohoto blogu.