Vánoce přece nejsou o tom, aby si lidé dávali drahé dárky! Na dárek od srdce přece stačí i to málo, co mám v peněžence. S trochou fantazie se dá pořídit skutečně milý dárek za pár šupů. Při vybírání dárku bychom se měli dívat očima toho, koho chceme obdarovat. Tedy nehledat něco, co se líbí nám, ale tomu druhému.

 

V naší rodině - tedy v mé původní, je zvykem že dárky dostávají jen děti. Dospělí už si mezi sebou nic nedávají. Máma mi to každé Vánoce opakuje, ale já přesto nedokážu přijet bez malého dárku pro rodiče. Abych však neuváděla rodiče do rozpaků, dávám jim takřka bezcenné dárky: malý album s fotografiemi vnoučat, DVD s domácím videem, krabičku svého vlastního cukroví, domácí zavařeninu, likér či slivovici apod. Věci, které bych jim dala stejně ať už by byly Vánoce nebo ne. Přesto mám pocit, že je to potěší více, než kdyby dostali další "lapač prachu" (= nějakou kýčovitou keramiku), nebo sprcháč po kterém se všichni osypou. Asi nejlepší dárek jsem jim dala před pár lety: koupila jsem obyčejné přáníčko, do něj vlepila fotku z ultrazvuku a připsala text: "Zatím jsem ještě v bříšku, ale příští Vánoce už oslavím s Vámi."

 

Nevím, jak to mají jiní, ale já skutečně mám raději dárky od srdce. A poznám, jestli je dárek vybíraný s láskou, nebo jen z povinnosti. Dárek přece nemusí být drahý! Důležité je, aby udělal obdarovanému radost. A na to si přece nemusíme půjčovat!