Z další dávky potom vařím marmeládu. Naše rodina na marmeládě ujíždí. Loni jsem udělala skoro 100 čtvrtlitrových skleniček. Většinu jsme skutečně snědli, zbylo mi jich 16. Marmeládu dělám hlavně z ovoce. Ta moje obsahuje 65-70% ovoce. Používám totiž gelfix 3:1 (= na tři díly ovoce 1 díl cukru). Já si to můžu dovolit, protože ovoce mám narozdíl od cukru nadměrné množství. Sousedka zase pro změnu má nadměr cukru, protože její otec diabetik dostává z cukrovaru deputátní cukr. Ale zas mají zahrádku jako dlaň, takže dává gelfix 1:1, čímž vyrobí ze stejné dávky ovoce jako já, podstatně více marmelády.

 

V další fázi dělávám i kompot. Musí se hodně osladit. Kromě obyčejného kompotu, dělávám pak ještě v záři ožralý z těch "griotkových" višní. Vyhodit je to škoda a obzvláště za dlouhých zimních večerů je to výborné mlsání k televizi a snad i zdravější než nějaké brambůrky.

 

Letos jsem poprvé vyzkoušela udělat sirup. Udělala jsem na zkoušku jen 1,5 litru. Chci ho nechat nějakou dobu ve špajzu a vyzkoušet, jestli se nezačne kazit. Nemám s tím zkušenosti, ale v knize píšou, že by měl vydržet. Pokud to vyjde, tak příští rok udělám víc.

 

 

A ještě něco bych chtěla letos vyzkoušet. Mýho tátu napadlo, že by ty ožralý višně mohly být výborný v čokoládě. Tak jich pár zkusím zalít čokoládou. Ale na to si budu taky muset počkat do září. Ty asi nebudou mít dlouhou trvanlivost... Ne, že by se zkazily, to ne! Ale čokoláda je hřích, kterému nedokážu odolat.

 

Ještě bývá dobré višně nacpat do bečky a nechat vykvasit. Kvas se pak prožene destilačním zařízením a je z něj také výborné pití. Kdysi jsme to dělávali, ale to jsme měli ještě spousty višní od sousedů. Jenže sousedi višně vykáceli a z té naší plnou bečku nenasbíráme.